Zpět
Jak jsme se měli v Praze
Myslím, že Praha se nám velmi vydařila. V pondělí jsme hodně zmokli, ale v divadle Ponec, kde nás čekalo představení Kolečko, nám poskytli azyl, nabídli teplý čaj a zázemí. Pak jsme se zúčastnili představení o kolečkách, po něm následovala přestávka, a pak pohybová dílna s besedou o tom, jak funguje technika v představení, kterou si děti užily, ač říkaly, že už jsou na to velké... Po skončení jsme navštívili tetovací studio, kde nám o své práci a životě velmi hezky vyprávěl tatér, bývalý učitel výtvarné výchovy. Pak jsme se jeli ubytovat.
V úterý jsme dopolední program strávili procházkou historického centra, viděli jsme Klementinum a obědvali jsme na Karlově mostě. Po obědě nás čekala exkurze na Letišti Václava Havla, viděli jsme startovat a přistávat letadla a dozvěděli se spoustu zajímavých informací. Na večeři jsme se vrátili do hotelu Pramen. Ti nadšenější se ještě vydali s Verčou do nákupního centra na Černý most.
Ve středu jsme navštívili Ministerstvo zemědělství, konkrétně odbor Bezpečnosti potravin, kde jsme diskutovali o tom, jak důležité je zdravě jíst a jak se kontrolují závadné potraviny. Podívali jsme se do kanceláře ministra a seděli v krásném historickém konferenčním sále, kde se konají důležitá jednání. Odpoledne jsme využili nabídku návštěvy Zemědělského muzea, kde je střešní terasa a nádherný výhled na Prahu. Měli jsme štěstí, že jsme tam viděli, jak se natáčí reportáž České televize. Ve středu večer jsme navštívili Neviditelnou výstavu, kterou jsme si užívali po tmě. Pro mě samotnou bylo překvapení, jak jsem si představovala člověka, který nás provází, když jsem slyšela jen jeho hlas. Cestou z výstavy jsme chtěli navštívit vyhlídku v Tančícím domě, ale většina dětí byla proti, tak jsme vyrazili zpátky na hotel.
Ve čtvrtek už byli všichni dost unavení, měli jsme domluvené setkání s panem Skálou, majitelem vyhlášeného cukrářství v Praze, který dětem vyprávěl svůj životní příběh, a jak to u nich v práci chodí, co je pro něj podstatné, když přijímá člověka do zaměstnání. Velmi přínosné a skvělé setkání, které jsme zakončili ochutnávkou dle vlastní chuti. Protože nás čekal náročný večerní program, rozhodli jsme se přes oběd odpočívat v hotelu, abychom nabrali síly na večer. V 15 hodin jsme se vydali zpět do města na dílnu k večernímu představení do divadelních zkušeben Národního divadla. Paní lektorka děti vtáhla do děje, mohly si vyzkoušet repliky z představení a staly se herci shakespearovské komedie Mnoho povyku pro nic. Po skončení dílny jsme si dali večeři u Stavovského divadla v bageterii a vydali se na představení. Dětem se představení líbilo, snad jen jedno dítě nebylo ze hry nadšené. Seděli jsme na horní galerii a děti sledovaly repliky, které si samy zkoušely před představením. Myslím, že to byl výjimečný zážitek. Po divadle jsme se prošli večerní Prahou a šupky do hajan.
V pátek nám vyzvedl kufry pan Bušek, což bylo skvělé, a moc mu děkujeme, nemuseli jsme je tahat celý den s sebou. Od 12h jsme měli program v České národní bance, pak jsme si dali oběd v restauraci na Náměstí republiky a po domluvě jsme si nedali únikovku u banky, ale vydali se na Petřín do zrcadlového bludiště. Někdo šel pěšky, někdo lanovkou. Po vydovádění a odpočinutí jsme se pomalu vydali směrem na autobus domů.
Zhodnocení výpravy: děti spaly klidně až do rána po celý týden, neboť byly unavené, 2x se blinkalo, 1 oteklé očko a vyhledání lékařské pomoci, jedna dívčí hádka, jeden špatný odjezd autobusem, jedna přehlédnutá autobusová zastávka, čtyřiadvacatery ušlapané nožky, mnoho smíchu a otázek, jedna skvěla banda...
Verča
