Ve 20. týdnu jsme si napsali opakování z českého jazyka. Do neděle mi také děti posílaly opakování z dějin. Teda některé. Kromě kontrolky jsme si myslím velmi důkladně řekli, jak má vypadat reportáž. Nic (snad kromě lenosti, ale to jsou výjimky) nebrání do konce měsíce reportáž napsat. Přimět Osmáky k diskusi nad aktuálními tématy ve světě se mi tentokrát nepodařilo, další hodinu se ale rozpovídali sedmáci. Byla to jedna z nejsmysluplnějších hodin z celého týdne. Z dětí čišel smutek, letargie z mnoha týdnů, dnů a hodin na počítači, bez fyzických kontaktů, z nudy a dokázaly toto všechno vyjádřit slovy. Tomáš byl dokonce tak upřímný a poznamenal, že by fakt nevěřil, že to někdy řekne, ale že by fakt chtěl už do školy. To věřím, ale nemám na to recept.
webdesign by Lewest.cz