Focení na Soumarském mostě

Češtinu jsme ukončili závěrečným opakováním a jeho opravou. Historii zase prezentacemi dětí o kultuře renesance. Šimon, Vojta a Kya prezentace úplně vypustili. Šimon s Vojtou se bídně, ale přece jenom nějak posnažili a přestávku vyplnili Michelangelem Buonarrotim, Kaye se namáhat nechtělo. Vybrali jsme termín na přespávání.

Martina

Jediné, co jsme během výuky ve škole v tomto týdnu z mého pohledu stihli, byla slepá mapa evropských států. Je ale třeba podotknout, že podle pravidel, která jsme nastavila, uspěli naprosto všichni zcela stoprocentně.

Páteční exkurze na Soumarský most spojená s poznáním povolání fotografa oddělila "zrno od plev". Polovina dětí se nechala zastrašit trochou vody. Dostali jsme totiž informaci (která se nakonec ukázala nesprávnou), že se budeme muset kus brodit po kotníky ve vodě. Nevěřili byste, jakou taková poplašná zpráva dokáže rozproudit virtuální diskuzi. Sešlo se tedy jen pět statečných, se kterými jsme společně s Sherri vyrazili směr Dobrá na Šumavě. Odtud nás čekaly čtyři kilometry na Soumarský most. Slibovaná "povodeň" se neuskutečnila a my za krásného slunného počasí a suchou nohou zvládly cestu během slabé hodinky. To už jsme potkali pana Rozenkrance - fotografa NP Šumava. Dětem se věnoval se zájmem. Seznámil je nejen s některými taji fotografování, ale i s tím, co to obnáší, živit se jako fotograf, kolik stojí fotografická výbava, jak uchovávat fotky a mnohým dalším. Prošli jsme si Soumarské rašeliniště a děti pořídily nejednu fotografii. leckdy v nejrůznějších pozicích. Lucka s Joli si zahrály na vodní víly, Matěje zase trápila alergie, tak se musel z rašeliniště vrátit. Jediný, kdo nakonec sundal boty, byly právě Lucka s Joli - Lucka tak nesla v ruce a na zádech dokonce dvoje boty :-) Věřím, že kdo se s námi vydal, svého rozhodnutí nelitoval a dorazil domů bohatší o další den strávený s kamarády a o mnoho nových zážitků a informací.

Dáša