ZŠ a Montessori MŠ Prachatice, Národní 1018

10. týden - Křížové výpravy

V českém jazyce jsme tvořili slova a rozkládali jsme je na morfy nebo slovo základové či slovotvorný základ. Asi to není úplná zábava, ale když jsme pracovali společně, tak to bylo docela fajn. Lucka také vyprávěla o přečtené knížce. Najeli jsme na systém – jeden týden literatura, druhý gramatika, další sloh, protože mít každou hodinu něco jiného je nemožný. Delší bloky jsou nutné. Stejné to bylo v dějepise. Měli jsme dvě hodiny na křížové výpravy. O nich vyprávěla Kaya. Šimon měl mít aktualitu, ale úplně ji zazdil. V hudební výchově jsme si povídali o zpěvácích, kteří nemohli kvůli režimu vystupovat, a zazívali jsme si písničku K. Kryla, J. Hutky a M. Kubišové. Třídní sněm vedl Vojta. Dořešili jsme témata ročníkových prací, vánoční trhy a byli na sněmu mnohem déle, protože se jen tak povídalo.

Martina

Vaření jako takové už se pro děti stává rutinou, nemají problém se dohodnout, kdo s kým bude ve skupině, kdo co nakoupí, co se bude vařit (alespoň to tak vypadá J). V kuchyňce už si také začínají počínat jako opravdoví profesionálové. Potíž je ale pořád s nákupy. Děti stále nepochopily, že je třeba dodržovat rozpočet, že nemohou kupovat to nejdražší (byť třeba nejkvalitnější), když na to nemají. Budeme se prostě muset naučit dělat rozpočet dopředu a společně, jinak brzy zbankrotujeme.

S tím souvisí i to, že nás za 14 dní čeká program k finanční gramotnosti, děti mají za úkol zjistit, kolik platí domácnost za elektřinu, za plyn, měly by mít povědomí, jaké jsou příjmy a výdaje rodiny.

V SMS elektro jsme se nejprve trochu honili. Zatímco některé děti už uvnitř pracovaly, s jinými jsem čekala venku, Kaya dorazila později, ale nakonec jsme se všichni našli a pustili se do práce. Nejprve jsme třídili staré zářivky a další odpad. V praxi jsme tak viděli, že opravdu fungují pravidla a nařízení, o kterých jsme se dozvěděli minulý týden v ASTONu. Po představení práce skladníka – prodavače se děti rozdělily do dvojic a začal velký úklid. Zametali jsme, měřili délku kabelů, odpočítávali součástky do pytlů, likvidovali krabice, … Bylo toho opravdu hodně. Děti pracovaly v rámci svých pubertálních možností, což mně přišlo docela v pohodě, ale pan Hanžl, který se nám celou dobu věnoval, už byl ke konci rád, že se sbíráme k odchodu. Dokonalé pracovní kázni a preciznosti se děti ještě prostě musí naučit J

Dáša