ZŠ a Montessori MŠ Prachatice, Národní 1018

3. týden - Zabíjačka

Týden bez Martiny děti strávily povětšinou prací v pracovních sešitech a vypisováním prezentací, které jim Martina připravila. Na druhé vaření už měly spoustu cizích strávníků - učitelek a asistentek. Tentokrát už šlo pěkně všechno od ruky. Jídla byla jednodušší, rychlejší i finančně méně náročná. Sherri se seznámila s našimi piškoty, zaujala ji rajská polévka i rizoto. Děti jí vše popsaly, ani Vojta nezůstal stranou a více hovořil. Jídlo bylo nejen dobré, ale i včas a bez většího stresu hotové a novopečení kuchaři mohli být na své dílo právem hrdi. Strávníci nešetřili díky a oběd si povětšinou odnášeli pro rodinné příslušníky domů na večeři. 

Pátek byl zasvěcen dlouho dopředu inzerované zabíjačce. Sešlo se šest statečnýchh a opět jsme vyrazili směr Zvěřetice. Počasí bylo přesně podle plánu, po ránu chladno a pak sluníčko, ale žádné vedro. Čuník se porážce, pravda, trochu bránil, ale nakonec vše dopadlo a kluci už se pustili do pomazávání kalafunou, aby štětiny lépe pustily. Otáčet překrmeného macíka na řetízcích byla pořádná fuška pro celé muže. Holky nejprve vše sledovaly z povzdálí, ale pak se také připojily. Lucka se Šimonem a s Liduškou pro všechny připravili oběd - lečo a pak už také přišli ven. Při vyvrhování jsme si dali lekci anatomie a pak přišlo porcování, sekání a krájení. To byla po většinou Matějova práce. S rozporcováním plece mu nikdo nemusel pomáhat, kůže, sádlo, od kosti, prostě vše jako po drátkách. Ke krájení sádla pro změnu nechtěl nikoho pustit a mezi tím nám ještě stihl připravit mozeček na cibulce. My jsme se s holkama popasovaly s vyčištěním střev. Poté, co většina dětí ještě odjela na brambory, měla jsem za úkol střeva ještě třikrát propláchnout. Bohužel jsme naposledy použila horkou vodu a tak z dvouhodinové práce zůstaly pouze oči pro pláč. Nevadí, chybami se člověk učí. V pondělí si pochutnáme na zapečeném prejtu. Práce bylo mnoho, a tak jediné, co jsme stihli ochutnat, byl ovar, ale stál zato. Chvílemi to vypadalo, že z některých dětí budou nadosmrti vegetariáni, ale nakonec se všichni k nějaké práci postavili, z toho jsem měla velkou radost. Unavení, ale spokojení jsme se zpožděním dorazili zpět do Prachatic ve čtvrt na pět a někteří si to ještě chtěli prodloužit.

Dáša