Do naší třídy přibyla Kaya. Od středy je žačkou naší školy.
To s čím zápasíme a není to poprvé, je laxnost v práci. Co všechno se musí stát, aby se učení a povinnosti braly vážně, jak v dětech vyburcovat svědomí, že jsou věci, které se musí, čím budovat zodpovědnost. To jsou otázky, na které hledáme odpovědi od začátku nejen tohoto roku a vždycky dojdeme ke stejným závěrům. Kdo chce, tak chce, kdo nechce, nebude chtít, ani když se rozkrájíme. A „krájení“ bylo hodně. Sebezábavnější výuka nebude nikdy tak zábavná jako mobil. Jakkoliv aktivní a ledasco stále připomínající učitel (pominu, že jsme v Montessori třídě) nepřiměje toho, kdo nechce, aby si cokoliv napsal do sešitu, opravil chyby, přinesl, co má, udělat, co je potřeba. Vyvěsili jsme tabulku, kde je zapsáno vše, co mají děti do určitého data splnit. Nebylo to nutné – jsme přece v Montessori třídě, každý přece ručí za své věci sám, děti si mohou zapisovat, co mají udělat. Nebylo to nutné, ale u nás ano. Bohužel termíny ne všichni berou vážně. Celý měsíc měly děti na to, aby přinesly úvahu na téma Čím se chci stát. O tématu i datu jsme diskutovali, bylo to rozhodnutí dětí, kdy ho přinesou. Někteří to úplně zazdili. Podobné to bylo s listem na dějepis, větou týdne a povinnostmi v dalších předmětech. Netuším, na co někteří čekají, když se říká: je třeba chyby opravit, abyste je nedělali podruhé, je třeba si dělat výpisky z prezentací do sešitu, nebudete se mít z čeho učit, je třeba si zapsat prezentaci a také ji vypracovat.
Ale jsme v Montessori třídě. Opravdu dětem (tak, jak věříme, že je to správné) v souladu s principy systému práci nabízíme, doporučujeme, necháváme vybrat, rozhodovat ledasco. Respektujeme dohodu o změně. Respektujeme, že se někdo rozhodl neučit a výsledky jeho dosavadního konání mu vyhovují.
V českém jazyce děti znovu psaly stejnou kontrolku na vlastní jména. Stanovili jsme také plán na další období. V předmětu člověk a společnost jsme povídali o rodině, o rodokmenu. To děti hodně zaujalo. Děti mají do konce listopadu vypracovat rodokmen jejich rodiny. V pátek jsme naznačili, jak má vypadat ročníková práce a pomůcky na dějepis. Dětem se líbilo nebo alespoň to tak vypadalo, že jejich pomůcky budou používat i děti z jiných Montessori škol.
Hnuli jsme s krabicemi. Všechny jsou jednou natřené, naznačili jsme, kam navrtat díry na úchyty. Ty nám vyvrtá pan školník.
Martina
webdesign by Lewest.cz