V týdnu jsme stěhovali co se dalo. Lavice, skříně, hlavně ale lavice. Zažili jsme poslední zvonění s 9. A. Teda jenom někteří.
V úterý odpoledne jsme se sešli v kinosále na loučení s učiteli. Dopadlo lépe, než jsem předpokládala. Slyšela jsem, že jsme mnohé překvapili. Bylo to dobře. U pana starosty druhý den to taková sláva nebyla. Obzvlášť proto, že "velmi slušné oblečení" pro někoho znamená tepláky a košile půjčená na poslední chvíli.
Volejbal proti 9. A jsme VYHRÁLI!! Jolanka říkala, že to moc prožívám, když se hrálo. Ona ale neví, že Montessori děti nikdy nebyly dobře hodnocené z tělocviku. Cítila jsem veliké zadostiučinění. Pravda, nebýt Nikity a Denyse, asi by to vypadalo jinak. Bylo ale moc hezké, když hráli naše děti proti učitelům, že 9. A fandila.
Odpoledne na zahradní slavnosti jste byli, tak věřím, že víc psát nemusím.
Padlo už mnoho slov a další jsou už zbytečná.
Mějte se krásně. O prázdninách i v životě.
A vám rodičům znovu děkuju za důvěru.
Martina
webdesign by Lewest.cz