Ať mír dál zůstává s touto planetou

Věci nejsou na svých místech. Asi občas potřebují být, abychom si vážili toho, co máme a vypadá tak nedotknutelně, bytelně, věčně…

V úterý k nám přišel Nikita. To je určitě největší událost týdne a jistě i na týdny další. V pondělí přijde Denis a pak pravděpodobně i další děti.

Nikita umí trochu anglicky a dobře rusky. Nenapadlo by mě, že ruštinu ještě někdy upotřebím - tak bohatě a za takovýchto okolností.

Děti Nikitu přivítaly skvěle. Domluvit se s ním, odhodlat se uplatnit to, co z angličtiny umí – k tomu byla většina nesmělá. Větší měrou se ho ujal Štěpán, Vojta a Ondra a moc jim za to děkuju. Padaly vtípky, asi i drsnější slova, všechno v angličtině, ukrajinštině, hlavně ale přes google překladač. Ondra sehnal boty na tělocvik. Ochota poskytnout data přes hotspot, koupit svačinu, pozvat na odpolední cestu ze školy a asi mnoho dalšího, o čem nevím, to vše bylo nevídané, i když asi pochopitelné.

V pondělí jsme si napsali pravopisná cvičení, v pátek přijímačkový test z češtiny a matematiky. Matematiku psal i Nikita. Ve středu byli o přestávce všichni v tělocvičně a hráli volejbal. Nikita se v pátek učil s Martinkou česky, pak jsme hráli společně anglickou hru. Ten, kdo testy nepsal, pomáhal třídit dary pro ukrajinské děti.

V pátek jsme vyrazili na prohlídku Prachatic.

Týden byl úplně jiný, než bývá obvykle. Trochu to vypadalo, že padla všechna pravidla – žvýkání žvýkaček, mobily, učení částečně vzalo za své.

Všechno doladíme.

Nevěřila bych, že to někdy řeknu, ale: díky všem mobilním telefonům, aplikacím, překladačům, počítačům, počítačovým hrám… a všemu dalšímu, co neumím říct, natož napsat a možná ani nevím, že to existuje… díky všemu, co umožňuje, že se mohou lidi mezi sebou domluvit, když to nejde jinak.

Hezký víkend.

Martina

Микита прийшов до нас у вівторок. Це, безумовно, найбільша подія тижня і, безумовно, найближчих тижнів. Денис прийде в понеділок і тоді, мабуть, ще діти.
Микита вільно володіє англійською та російською мовами. Мені ніколи не спадало на думку, що я коли-небудь знову буду використовувати російську мову.
Діти Микити прийняли добре. Хтось міг би добре з ним поговорити. Штепан і Ондра прийняли його більше, і я їм дуже дякую за це. Жарти, можливо, впали в гостріші слова, всі англійською, українською, але переважно через Google Translate.
У понеділок ми писали орфографічні вправи, у п’ятницю складали вступні іспити з чеської мови та математики. Микита теж писав математику. У середу всі відпочивали у спортзалі та грали у волейбол. Микита і Мартіна в п’ятницю вивчили чеську, потім ми разом грали англійською. Ті, хто не писав тести, допомагали організувати пожертвування для українських дітей.
У п’ятницю ми поїхали на екскурсію в Прахатице.
Тиждень був зовсім іншим, ніж зазвичай. Всі правила ніби впали – жувальна гумка, мобільні телефони, ми мало чого навчилися.
Ми все налаштуємо.
Завдяки всім цим мобільним телефонам, додаткам, перекладачам, комп’ютерам, комп’ютерним іграм... і всьому іншому, завдяки всьому цьому люди можуть домовитися один з одним.
Насолоджуйтесь вихідними.
Мартіна