Oslava 150 let Marie Montessori

Byl pro mě moc hezký. Pondělí byla kontrolka z češtiny – to teda asi moc hezký nebylo. Sedmáci by potřebovali prozřít a dělat doporučené věci – pokud ani jednou neudělají větu týdne nebo ji opíší z kontroly, je těžké zjistit, zda to umí nebo ne. Ale nějak to dopadlo. Určitě ale pochopili, jak se obohacuje slovní zásoba. Prakticky jsme si to zkusili. Další prezentace mají na třídním mailu. Osmáci řešili jazykové rodiny a rozdělovali indoevropské jazyky. V úterý jsme opakovali Franskou říši se sedmáky a třicetiletou válku s osmáky. Je to smutný, ale připravujeme se na distanční výuku a ta je o tom, že jsou na správném a všem dostupném úložišti všechny podklady pro výuku. To se děje od začátku září. Ne všichni to ale respektují. Lucka měla aktualitu, Liduška prezentaci přečtené knihy, Voltaira pošle na třídní mail osmákům, Karla Velikého od Adélky jsme už podruhé neslyšeli. Báseň měsíce se naučila jen Emma, Sára, Tina a osmáci. Snad hezký – pro mě určitě – byl krátký film, který jsme si pouštěli. Ač s mnoha pochybnosti o původu filmu i autorovi – hlavní myšlenky, kterých tam bylo několik, zaujaly. Hodilo se to do naší úvodní diskuse o pravdivosti zpráv o koronaviru, o volbách atd.

Čtvrtek považuju za vrchol celého týdne pro celé patro. Slavili jsme 150. narozeniny M.Montessori. Byla to dobrovolná všehochuť. Hodně, opravdu zásadně pomohli parlamenťáci. Běžně to nedělám – zapomínám, než že by to byla zásada – ale potřebuju jmenovat Šánti, která se velmi profesionálně postavila k organizování stanovišť. Své stanoviště na zahradě popsala natolik sugestivně, že to byla stoprocentně nejvíc navštěvovaná atrakce. Připravovala to s Klárkou, ale ta ochořela, takže na to byla sama. Nutno říct, že Osmáci hodně pomáhali. O puštění a organizování dokumentu o Marii Montessori se postaral Ondra.

Oběd byl zase luxusní!

Martina

Oběd, alespoň jednou větou, zhodnotila Martina, takže se mohu jen připojit.

Návštěva zámku a města Český Krumlov se málem neuskutečnila, ale i v lehce okleštěné míře to bylo moc hezké a dětem se, podle předpokladů, líbilo. Měli jsme skvělého pana průvodce, který nás vzal nejen na tzv. druhý okruh, ale ukázal nám i divadlo, do kterého není snadné se dostat, a velký sál. Ten mi hodně připomínal Vladislavský sál. Hledali jsme ducha sálu, abychom měli chvíli štěstí, což se nám podařilo, tak doufám, že nám vydrží nejen chvíli, ale dlouho. Pan průvodce se nám věnoval i ve městě. Myslím, že příběh Markétky Pichlerové zaujal všechny děti. Nechte si ho vyprávět! Také jsme se dozvěděli, že Japonce už v Českém Krumlově neuvidíme, protože si během 3 let postavili v Japonsku vlastní J. Zeptali jsme se i na práci průvodce a další „zámecké“ profese. Než nám jel autobus zpět, stihli jsme si ještě prohlédnout zámecký park s otáčivým hledištěm, Kláštery a město. Děti by si pobyt ještě rády prodloužily, tak to pro vás může být inspirace na víkendový výlet. Český Krumlov bez turistů totiž jen tak neuvidíte.

Fotky z oslavy 150 let MM naleznete na hlavní stránce školy.

Dáša