Prezentace ročníkových prací

Do 7.M po karanténě nastoupilo 9 mnohem větších, mnohem vyspělejších, v některých případech mnohem rozumnějších, v každém případě ale velmi sympatických mladých lidí. Alespoň tak se mi zdálo. Byla radost je vidět. Pro některé bylo zase nezvyklé sedět v lavici, obzvlášť dva metry od sebe. Třída byla najednou úplně plná, protože jsme museli přinést další stoly. Byla plnější i o Štěpána, který k nám na zkoušku nastoupil.

Učení nebylo důležité. Povídali jsme o koronavirové době.

Také jsme se ale připravovali na prezentaci ročníkových prací. Pan učitel Volf pomohl zapojit techniku tak, aby mohli prezentace on-line poslouchat i rodiče. Nevím, jak jste to slyšeli a viděli vy, docela by mě to zajímalo. Samotná prezentace byla skvělá. Ne všichni mohli mít stejné téma, které si vybrali na začátku. Lucka, Kaya, Jolanka i Ondra si museli vybrat téma jiné.

Lucka vyprávěla o ochranných pomůckách v průběhu dějin, rouškách a popsala, jak se rouška šije.

Kaya popisovala pečení dvoupatrového dortu.

Jolanka si aktuálně vybrala tkaní a ukázala vlastnoručně utkanou tašku.

Ondra si zvolil téma nejaktuálnější - popisoval rozdíl mezi SARS, MERS a COVID v práci Náš život s viry.

Matějovi se povedla práce o dronech a RC modelech, ocenili jsme Šimonovu prezentaci o historii počítačů a Vojtovu o autech. Liduška shrnula globální problémy, Klárka vyprávěla o svém milovaném ostrově Rhodos. S Dášou jsme se shodly, že pravidelné prezentace na veřejnosti od první třídy přinesly plody - téměř ve všech případech kultivované vystupování, jakž takž spisovný jazyk, erudovanost ve vybraném tématu, výborná PowerPointová prezentace.

V českém jazyce jsme si zopakovali druhy vět vedlejších, v předmětu ČAS shlédli video o tom, jak zjišťovat pravdivost informací. V pátek jsme vyrazili na výlet, ale o tom určitě bude psát Dáša.

Martina

Ve čtvrtek jsme si měli povídat o USA, ale rozproudila se vášnivá debata o světové ekonomice, o úloze jednotlivých měn, o studené válce, ... Na Ameriku také nakonec došlo, ale stálo mě to nemalé úsilí. Pak si vždy říkám, jestli Amerika byla opravdu to podstatné, jestli jsme se tou ekonomikou raději neměli zabývat déle a Ameriku nastudovat doma. No, učíme se všichni, tak třeba příště.

Na výlet jsme byli pozvaní do Mojkova k Pozniakům na oběd. Aby to nebylo jen a jediným hlavním cílem, prohlédli jsme si alespoň poutní kostel ve Lštění. I já ale musím uznat, že oběd byl daleko zajímavější a především samozřejmě chutnější. Čočkovou polévku následovaly těstoviny, i ve vegetariánské verzi, celé menu bylo zakončeno moučníkem - kynutými buchtami. Málem jsme ani nebyli schopni dojít na hlavní silnic na autobus. Pozniakům moc děkujeme a těšíme se, ke komu vyrazíme příště :-) Prý jsme na řadě já :-)

Dáša