ZŠ a Montessori MŠ Prachatice, Národní 1018

4. týden - zpráva

Náš adapťák u Šumavouse ve Vimperku byl velmi podařený.

Fotky vám nejvíc napoví, co bylo náplní, ještě za mě „stručný“ popis.

Bylo hodně času na všechno – na společný program i ten individuální. Penzion Šumavous a jeho okolí skýtá vše, co si může rodič nebo učitel takhle starých dětí přát – dostatečně velký, ale uzavřený prostor se spoustou pohybových možností (prolézačky, trampolína, skákací hrad, nestabilní překážky), sportování – míče, všelijaká vozítka, ale hlavně spousta zvířat, která se směla hladit, nosit, koordinovaně krmit, vlézt za nimi do výběhu. Zažili jsme společné vaření polévky na ohni a překvapení, že to může být dobré, i když to vaříme my, a venku, a na ohni. Že jsme našli všechny potřebné věci na polévku, rozdělali oheň, nepřevrhli kotlík, nikdo se nespálil, nehořelo obleční ani nic jiného.

Zažili jsme noční pochod lesem, poslouchali ticho lesa a kdo byl hodně odvážný, šel kousek nočním lesem sám, kdo byl méně, šel ve dvojici.

Každý den, jsme prošli všechna zvířata v areálu a nakrmili je.

Bohatě jsme si užili lesního stavění domečků, vydrželo by nám to i mnohem déle. Žasli jsme nad mnohostí mechu v lese.

Na Kramatech si děti zkusily pádlování na raftu. Koordinace v šesti nebo sedmi dětech tak, aby to jelo tam, kam je potřeba, nejde sama od sebe. První zkouška byla na raftu přivázaném na laně, ta druhá už byla bez lana.raft 1  raft 2

Hodně jsme se prošli, ušli jsme celkem přes 20 kilometrů krásnou šumavskou krajinou s nádhernými výhledy.

Proběhly závody v chůzi na chůdách, které zorganizoval Tom.

Měli jsme čas i na třídní sněm a diskusi, jestli chceme nějaké zvíře do třídy a co přidat na zahradu, aby se na ní o přestávce odpočívalo ještě líp.

Každé ráno jsme cvičili v lese a vyprávěli si své sny. Každý večer jsme velmi podrobně shrnuli, co všechno jsme za ten den viděli a zažili.

Ztráty:

Byly rozbity jedny brýle, jedna pusa, roztrhnul se jeden velký strup, 5x někoho štípla vosa, jeden borec myslel, že umře, když zkusil sníst pálivou papriku, malounko se zvracelo z jednoho nekonečného kašle, ztratila se jedna mikina, některé děti se myly jen poskrovnu, u některých většina oblečení zůstala nevyndána z baťohů.

Na druhou stranu zase došlo ke kadeřnickému samozvelebení některých slečen, které využily příležitosti a ostříhaly si vlasy.

Řešili jsme několik drobných a dva větší konflikty, to když na sebe (nebo do sebe) narazily dvě silné osobnosti. Čeká nás pokračování.

Snědlo se hodně rohlíků a housek, nějaký ten buřt, šunka, mnoho čokoládových kuliček a lupínků a hlavně úžasný nadýchaný perník.

Pohádkou jsme zažehnali jednu noční můru.

Asi jsme mnoho nenaspali.

Po svých jsme došlapali z Vimperka i do Vimperka, trochu jsme na cestě zpátky závodili s časem v obavě, že nám ujede autobus, ale do Prachatic jsme dojeli všichni bez úhony.

Ve škole nás čekal rozesmátý Matyáš, Julča a Darynka, kteří přípravili stoly pro nové děti, zalili květiny, utřeli prach a trochu uklidili.

Nejsilnější chvíle byla, když jsme se zcela spontánně sešli úplně všichni na jednom pokoji - bylo to po neuskutečněné noční hře a po vyjasňování si příčin jednoho úrazu - a moc hezky si povídali.

Milí rodiče, máte a máme úžasné děti. (Většinou) schopné - být tiše, najít si zábavu nebo práci, radovat se, pomáhat si, domluvit se, spolupracovat, zeptat se, ledasco si zorganizovat, uznat chybu, omluvit se.

Mějte krásné svatováclavské prázdniny.

Martina a Káťa