Zpět

1. týden - začínáme

Začala škola a doufám, že brzy neskončí. Sešlo se nás tu 15, Adélka je nemocná, v záloze je Vojta. Jednou z prvních věcí, kterou bylo potřeba udělat, bylo pojmenování třídy. Od letošního roku bude každá Montessori třída mít svůj název. Naše třída je pojmenovaná podle zvířete osmáka, jmenuje se tedy Osmáci. Jolanka a Kaya vytvořily logo, máme nový mail (osmaci2020@post.cz, heslo: zsnarodni1018), časem najdete třídu Osmáci i na webu školy. Než jsme se prodrali informacemi (hygienické požadavky, změna šatny, sešity, Monteklub, kroužek angličtiny, přestávky venku…) ke školním záležitostem, chvilku to trvalo. Už máme i některé měsíční plány, aby se mohlo pracovat, ve třídě visí i roční plány, aby bylo jasno, co bude třeba zvládnout za celý rok. Karanténa přinesla větší svobodu vyřadit z učiva méně důležitá témata – hurá.

 Vše podstatné mají děti i na společném mailu. Důležitým bodem bylo napsání svého osobního cíle pro tento rok. Zůstanou v zalepené obálce celý rok u mě, na konci června si je děti rozlepí a posoudí, co z toho se podařilo. S každým jsem měla povídání o jeho plánech pro tento školní rok v oblasti učení. Většina dětí vnímá potřebu učit se poctivěji kvůli střední škole, na kterou se chtějí určitě dostat. Mnozí k velkému překvapení v době karantény a prázdnin zjistili, že jsou potřeba pro život jazyky, proto někteří chtějí přidat v učení se jazyku. To bylo milé, protože to byli hlavně ti, kteří v tom v minulých letech neviděli smysl. Ještě jsou další otázky, které potřebujeme dořešit: denní a týdenní záznamy práce, parlament… asi se ještě něco vyskytne. V každém případě je ve třídě s názvem Osmáci 16 (s Vojtou 17) skvělých dětí, které mnohé vědí, co by rády a mají (alespoň v tuto chvíli) dobrou vůli pro to něco udělat. To je dobrý start. A my dospělí moc rádi pomůžeme.

Martina

 

Pátek byl prima den, hodně jsme toho stihli, hodně prodiskutovali. Sedmáky jsme zasvětili do toho, co je VVP. Povídali jsme si o tom, kde jsme byli (a nebyli) vloni, a co bychom rádi stihli letos. Je mnoho míst, která děti zajímají, a já doufám, že nám jejich návštěvu karanténa nepřekazí. Vyplít atrium nebyl ve 14 dětech žádný problém, stejně jako vybalit nádobí ve cvičné kuchyni a připravit vše na příští týden tak, abychom rovnou mohli začít vařit. Jídelníček už nám visí v kabinetě, tak se moc těší. Zbyl nám i čas na povídání o středních školách. Někteří osmáci trochu poupravili nebo upřesnili svůj názor, sedmáci ještě musí trochu přemýšlet, kam by chtěli směřovat.

Dáša

webdesign by Lewest.cz