Listopad

Měsíc listopad utekl jako voda. Na první listopadový den připadl den v terénu, jako cíl naší výpravy jsme zvolili Háječek u hřbitova. Některé z dětí využily nabídky a šli jsme zapálit svíčky k pomníku padlých za 1.světové války. Jiné hrály v Háječku hry.

Dalším významným dnem byl svátek sv. Martina. Toho jsme si v Dětské skupině připomněli hned dvakrát. Nejdřív interaktivním povídáním o Martinově velkém srdci, kdy se rozdělil o svůj plášť s žebrákem u městských hradeb. Děti postavily z kostek hradby a domky doprostřed. Pak, kdo chtěl, si mohl vyzkoušet být vojákem (jako sv. Martin) – podržet v ruce meč, obléknout červený plášť. Podruhé jsme si svatého Martina připomněli spolu s žákyněmi ze 7.M Anetkou a Andrejkou. Ty s námi strávily celé dopoledne v rámci přípravy na budoucí povolání. Připravily si pro děti povídání o svatém Martinovi a společně s dětmi vyráběly z papíru husu. Pro děti bylo obohacením pracovat s dalšími „dospěláky“.

Další setkání bylo spojeno se třídou MŠ, kdy jsme se účastnili programu Enviroment hrou. Ten vedla paní Bečvářová ze Střední pedagogické školy v Prachaticích. Různými výtvarnými technikami děti zpracovávaly téma podzimu.

Jedno úterní dopoledne jsme na zahradě strávili společně s psovody z Policie ČR, kteří nám ukazovali výcvik služebních psů. Zhlédli jsme scénku, kdy pes hledal a našel ztracenou peněženku nebo zadržel podezřelou osobu. Velkou zábavou bylo pro děti štěně, které teprve prochází výcvikem.

Ke konci měsíce jsme se zapojili do projektu školy Den hudby Cecilka. Prošli jsme třemi zastaveními. První bylo ve třídě MŠ, kde nám průvodkyně Eva ukazovala různé netradiční hudební nástroje – didgeridoo, tibetské mísy, bubínky atd. Děti měly možnost si na ně zahrát. Dokonce jsme se stali účastníky „zázraku“, kdy jsme „viděli“ zvuk. Voda v tibetské míse se při zvuku začala vlnit…. Další zastavení bylo v kinosále, kde se vystřídaly dva hudební soubory – jeden akordeonový, druhý saxofonový pod vedením pánů učitelů ze ZUŠ. Hudba děti pěkně zahřála, protože při ní mohly tleskat, dupat, skákat, tančit, čehož děti využily. Třetí zastavení bylo u pana Zíky a jeho dcery Aničky, kdy nám byly představeny především housle, které doprovázela kytara.

Většinu „obyčejných“ dní pracujeme s pomůckami, kdy děti procvičují hrubou a jemnou motoriku, schopnost soustředění, učí se sebeobsluze a péči o své prostředí. A hlavně se učíme, aby nám spolu bylo co nejlépe J.