4. Co ještě byste rád dodal, vzkázal, doporučil?

Berte školu vážně. Neberte to jako zbytečnou povinnost, kam musíte chodit a nějak to odsedět. Zkuste najít na škole to, co vás baví, co se vám bude hodit a co vás zajímá. V životě se vám to určitě neztratí. Neberte to tak, že když učitelka na angličtinu je pitomá (omlouvám se všem angličtinářkám. Berte to jako příklad), tak se to nebudu učit, tu čtyřku z toho nějak udělám, a pak časem zjistíte, že ty znalosti angličtiny vám budou chybět a už se to nedoučíte. Berte to vážně, školní znalosti ještě nikomu nezpůsobili újmu na zdraví. Nikdy netušíte, co se vám v životě bude hodit. Mě taky nebavila výuka přírodních věd na střední škole, no a dneska už na otázky z biologie odpovídám také. Takže věnujte se té škole. Berte to tak, že škola je vaše povolání, kterému byste se měli věnovat na sto procent. Ne všechno použijete, řadu věcí můžete zapomenout, ale alespoň ten základ se hodí. Takže berte školu vážně, je to docela fajn instituce :-).

(RNDr. Jiří Martínek, Ph.D. – Doktor Vševěd)

Učení nejde snadno, je to vždycky námaha – někdy menší, někdy veliká… a tak to je. Ale navzájem si učení můžeme zpříjemnit a mít při něm námahu i zábavu. Ve škole poznáváme kamarády, můžeme mít kontakty na celý život. Můžeme se inspirovat a učit jeden od druhého – nejen různé informace a třeba počítat; ale taky, jak se vyrovnávat a řešit v klidu problémy, domluvit se, spolupracovat, učit se být dobrým člověkem. Myslím, že je moc fajn, když si ve škole uvědomíme, co rádi a dobře děláme a čím bychom druhým chtěli být užiteční. A protože se poslední desítky let svět rychle mění, tak pro dnešní děti je myslím moc důležité nebát se změny, umět improvizovat a dokázat se vyrovnat s tím, že je něco jinak, než jak bylo předtím…

(Mgr. Kamila Randáková – pedagožka a lektorka v Montessori ČR)

Všechny učitele pošlete na rok pracovat rukama do továren, do lesa, nebo do nemocnic pečovat o staré a nemocné lidi. Aby si vážili své práce. Aby byli zase pokorní a pracovití. Zrušte současné pedagogické fakulty. Srovnejte je se zemí! Založte nové. Motivujte mladé, talentované a pracovité lidi, aby se chtěli stát učiteli. Protože dnešní škola učí o světě, který už dávno neexistuje, způsobem, který nefunguje. To je naprostá ohavnost! A omlouvám se těm 20 % českých základních škol, které odvádějí špičkovou práci, že je házím do jednoho pytle s těmi špatnými. A všem učitelům bych dal jednou za sedm let rok volno, aby mohli cestovat, vzdělávat se nebo pomáhat, kde je to potřeba.

(PhDr. Marek Herman – pedagog a lektor osobnostního rozvoje)

Zavést na pedagogické fakulty diplomacii, rétoriku, vnímání pohlavních rozdílů mezi děvčaty a kluky.
Vnímání kluka-muže- je odlišné. Jsou vychováváni stejně jako děvčata a to je často základem ke vzniku vzdoru, negace.

(PhDr.Lidmila Pekařová – klinická psycholožka a spisovatelka)

Nastavit systém tak, aby maturanti odcházeli s vědomím užitečně a dobře stráveného času a s vědomím, že skutečné učení právě začíná ve vyšším stupni a bude pokračovat celý život. Aby měli školu rádi, přestože je někdy „dřela bez nože“, za což jim upevnila dobré pracovní návyky. Aby věděli, že opravdu kvalitní poznávání spočívá v hledání nového, ne v pasivní konzumaci předžvýkaných pořadů na TV. Aby mohli vzpomínat na své kantory jako na pomáhající vzory v dospělých problémech. Aby pamatovali na „vyšší princip“.

(MUDr. Radkin Honzák, CSc. – psychiatr, publicista a pedagog)

Zde mám jinou odpovědět, než asi čekáte. Západní civilizace je ve stávající podobě neudržitelná a kolabuje. Egyptolog prof. Bárta k tomu podotýká: co vedlo k úspěchu, totéž posléze vede i ke kolapsu. Přemrštěná péče o děti a občany vůbec je devastující: civilizační pohodlí zabíjí. V „bermudském trojúhelníku či čtyřúhelníku“ //lednice-gauč-auto-TV či počítač// mizí miliony lidí. A tak školy a celý systém vzdělání, to je jen dílčí část daleko širšího problému: musí proběhnout dalekosáhlé změny, jinak prostě zmizíme. Evoluce pracuje s celými ekosystémy a rozhodně nemá na mysli naše štěstí. Rodiny a školy (společnosti, státy), jejichž vrcholným a celoživotním výplodem jsou „lidé sněhové vločky“, nemají moc šancí.

(PhDr. Jan Kobylka – psychiatr, publicista a pedagog)

Doporučil bych nepodcenit učení, protože teď se pořád vyvíjíte, teď vám to tam lítá skoro samo. Čím budete starší, tím to učení bude těžší a těžší. A nebojte se plnit si své sny, jestli někdo z vás má rád přírodu nebo někdo má rád třeba matematiku, tak běžte za tím svým snem, běžte za tím, k čemu cítíte ten nejbližší vztah a rozvíjejte ho dál. Já jsem si šel za svým snem, dělám to, co mě baví a tím pádem žiju šťastný život.

(Steve Lichtang – filmový producent, režisér a spisovatel)

???

(doc. PaedDr. Zdeněk Valjent Ph.D. vedoucí sportovní reprezentace ČVUT. trenér ČVUT v ledním hokeji, florbalu a v kuželkách. vedoucí hokejového mužstva Technika Praha.)

Bylo by toho hodně. Společnost žije příliš povrchním způsobem života. Učit děti zajet na hlubinu. A učit je vlastenectví. Učit, že jsme děti země české, nikoli sjednocení Evropané.

(doc. Dr. mult. Jaroslav M. Kašparů, PhD. dr.h.c., ICEAH, kněz a forenzní psychiatr, mimořádný profesor a oborový člen Unie rodinných advokát)

Škola by měla umět dávat dětem naději v budoucnost. Protože naděje a víra v budoucnost dávají mnohem větší šanci na to, že budoucnost bude dobrá! Říká se tomu sebenaplňující se proroctví a sociální psychologie, tedy věda, ukázala, že tato sebenaplňující se proroctví jsou velmi mocná.

(Bob Kartous spisovatel, inovátor, publicista, řečník, moderátor a profesionální provokatér společenské diskuse.)

Už jsem docela vymluvená a myslím, že všechna moudra jsem už uvedla. Důležité je, abyste si z těch věcí ve škole odnesli to, o čem si myslíte, že vám v životě k něčemu bude a co potřebujete.

Děkujeme.

(Ludmila Kozlová, zakladatelka nezávislého ekologického týmu, Rozárie Haškovcová, environmentální influencerka)

Kdyby to mělo být opravdu takto doširoka, úplně všem studentům po celém světě, tak bych jim řekl, buďte kamarádi. Budujte kamarádství. Protože to je to nejcennější. Znalost doplníš v dospělosti, v dospívání - znalosti, dovednosti. Nikdy totiž škola nemůže být tou institucí, která tě naučí všechno. Celý život se učíme. Ale když začneš budovat kamarádství už v raném věku, tak zjistíš postupně, že to má obrovské pozitivní ovoce a dopad do tvého pozdějšího života. No a platí opravdu to, co jsem také slyšel jako moudro od jedné z přeživších holokaust. Chceš-li být kamarádem, chceš-li mít kamarády… Takto: „Chceš-li mít kamarády (a všichni chceme mít kamarády), tak ty musíš být v prvé řadě kamarád.“ Rozumíme tomu? Tak to bych vzkázal dětem, žákům po celém světě: „Chceš-li mít kamarády, buď kamarád!“

(Radek Hejret je certifikovaným lektorem a přednáší v rámci celé České republiky. V rámci projektu Světlo paměti nabízí školám programy na téma „Antisemitismus a holocaust“. Na těchto programech je často přítomen některý z pamětníků holocaustu.)

Zůstaňte lidma. To je všechno. Zůstaňte lidma. Tečka.

(Karel Gamba vítěz soutěže Global Teacher Prize Czech Republic, učitel základů společenských věd a mediální výchovy z Arcibiskupského gymnázia v Kroměříži)

Jestli chcete být úspěšní lidsky, tedy tak, že budete dobří lidé, pak bude s vámi jiným lidem dobře. Pak si někdo řekne -tohle je fajn člověk, s ním chci být – to se nestane jen tak. Jde o to opravdu chtít. Pak je to krůček k tomu, aby se to stalo. Pak budete i hledat, jak se stát takovým dobrým člověkem. Jak znát dobré, chtít dobré, dělat dobré, i když se nikdo nedívá. S takovými lidmi je jiným lidem dobře.

(Prof. Jan Hábl je pedagog, komeniolog a kazatel Církve bratrské.)