Partneři
Věra Sosnarová , 19. únor 2019 a ZŠ Národní
Příběh malé dívky, zavlečené v květnu 1945 do ruského gulagu, nám přišla ze svého moravského domova vyprávět ta „dívka“ sama – dnes téměř 88letá paní Věra Sosnarová. Milá stará paní, s neuvěřitelnou vitalitou, osobitým humorem i sentimentem vzpomínala v hanáckém nářečí prokládaném autentickou ruštinou a občas s očima plnýma slz.
Pracovní tábory komunistického Ruska, kde se bytost zvaná člověk stávala bezcenným otrokem, majícím v otřesných podmínkách životnost 2 – 3 roky, si drastičností nezadaly s těmi fašistickými. Na rozdíl od maminky, lágry přežila ona i mladší sestra. Po 19 krutých letech v různých místech Sibiře se oběma podařilo vrátit domů, do Brna. Ale domů? Ani socialistická vlast je nečekala s otevřenou náručí. Jakoby obě teď už mladé ženy nepatřily vůbec nikam… Teprve po 30 letech vynuceného mlčení o ruských táborech na převýchovu, zastrašování a vydírání STB i ruským konzulátem, teprve po listopadu 1989 našla Věra odvahu promluvit a vznikla hodně autentická knížka „Krvavé jahody“. A dnešní realita? 30 let po pádu komunismu - v demokratické České republice a paní Sosnarová se nedočkala finančního odškodnění, na něž má podle našich zákonů právo. A český prezident Zeman její příběh, který by mohl být scénářem hororu o komunismu a o nezlomnosti ženy, která i v hrůzách gulagu nepřestala být (jak sama sebe nazývá) „Čechoslovačkou“, nejspíš považuje za málo obdivuhodný pro udělení řádu za statečnost nebo státního vyznamenání ČR.
My ale děkujeme za nezapomenutelné setkání a paní Sosnarové přejeme hodně zdraví a štěstí.
9.A, 9.B a Eva Gajdošová
webdesign by Lewest.cz